Prosinec v zahradě

Český název měsíce prosinec, má základ v praslovanském *prosinьcь (problesknutí), to jest, slunce probleskuje mezi mraky a toto slovo vychází od praindoevropského základu *sinǫti, *sijati (svítiti, zářiti, blýskati se). Polský název pro dvanáctý měsíc v mezinárodním kalendáři „decembr“ je grudzień, od praslovanského *grudьnъ, z praindoevropského *gruda (“hrouda, hrudka, hromada, hromádka, popř. kupa, kupka, boule, bulka”) + koncovka *-ьnъ.

V prosinci na zahradě zejména shazujeme navátý sníh z větví, nejvíce jalovce a zeravy, ale i ovocné stromky trpí pod nánosy sněhu a větve v tomto období snadno praskají pod tíhou sněhu. Sníh však ze zahrady neuklízíme, bude sloužit jako závlaha pro rostliny, zejména pokud se bude pomalu rozpouštět. Dále slouží jako ochrana rostlin. Sníh shazujeme taktéž ze skleníků, fóliovníků, folníků a pařenišť. A naopak jej přiměřeně vhazujeme dovnitř skleníků, aby zde měly rostliny vláhu pro výsev na jaro.

Provádíme stratifikaci, máčení semen těch rostlin, které pomalu klíčí či neklíčí vůbec. Stratifikace spočívá v tepelném (chlad) a vlhkém režimu (-4 až + 4°C) a to tak, aby se ze semen vyloučily inhibitory, které klíčení zabraňují, záměrně ho blokují, aby semena nevyklíčila najednou. Ideální je zajistit vlhký režim ve větraném igelitovém sáčku v lednici nebo podobném místě.

Krmíme zvěř a věšíme lojové koule a krmítka a to tak, aby se k nim nedostaly dravci a šelmy, zejména kočky. Kontrolujeme oplocení zahrady, likvidujeme myši, hraboše a jiné škodlivé hlodavce. Preventivně nastražujeme pastičky. Ve sklepě odstraníme vše, co hnije a plesniví. Méně jakostní plody a zeleninu zpracujeme (vaření, kompoty, sušení atd.). Ve sklepě a skladovacích prostorách by mělo být dostatečné vlhko, dbáme zároveň o čerstvý vzduch, který zde zajistíme větráním v bezmrazých dnech brzy ráno, kdy je teplota nejnižší.

Nakonzervujeme, zpravíme a nabrousíme nářadí na sezonu. Zajistíme si ovocnářský pomocný a vázací materiál, potřebná hnojiva a pesticidy, které budeme potřebovat. Umísťujeme je do tmavé a bezmrazé místnosti tak, aby se nesnižovala jejich účinnost.

Kácíme suché dřeviny a stromy a keře, které jsou napadeny (vizte povolování kácení dřevin na tomu příslušném úřadě). Jestli jsme nestihli zasadit stromky do zamrzlé země, založíme jich zahrabáním kořenů do půdy do jara, kdy je teprve vysadíme.

Rouby, které jsme uložili před zimou na severní stranu budov, aby se neprobouzely, přihrnujeme vrstvou sněhu. Sníh zajišťuje zmírnění teplotních výkyvů, které by rouby poškozovaly. K štěpování jsou lepší nenarašené štěpy (rouby) na narašenější podnož.

Rychlíme kořenovou zeleninu, pažitku, česnek, cibuli apod. Začínáme též pomalu s rychlením čekanky. Kontrolujeme narašení ořešáků na roubování v dubnu, pomalu by měly ve folnících a skleních pod folií při vlhku a teplu narašovat.

Zavážíme pařeniště pro zeleninu suchým listím a slámou, aby nevymrzlo. Kompostujeme po celý rok vhodný bio materiál nejen z kuchyně. Dbáme na to, aby se sem však nedostaly plísně, patogeny a semena plevelů. Ty likvidujeme tak, aby zahradu nenapadly znovu (pálení, zakopání hluboko do země apod.). Chystáme kompostovou zeminu na výsevy do pařenišť a obecně pod sklo.

Kontrola všeho, co by na zahradě mohlo být v nepořádku a náprava stavu.