Rok v zahradě

Září je odvozeno od staročeského zářij/zářuj – ze spojení *za řujě (za říje). Viz etymologie říjen. Polsky se řekne vřesień – devátý

Srpen je osmý měsíc, polsky se řekne sierpień (též stojąčka či stojačka), ukrajinsky sěrpenь/serpeń, chorvatsky srpanj (či lipiec). Vše z praslovanského *

Červenec se řekne kašubsky: lëpinc, bělorusky: lipěnь/lipień, litevsky: líepa, lotyšsky liépa, chorvatsky: srpanj, ukrajinsky: lipěnь/lypeń, vilamovsky: lipiec, (dříve rovněž lipień) –

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC Jména pro 6. a 7. měsíc (mezinárodně jún a

Pro mezinárodní pátý měsíc máj mají Češi jméno květen. Květen pochází ze jména kvésti z praslovanského * kvisti a spojuje se s *svьtěti

Název měsíce dubna je odvozen od slova dub, je to vlastně „měsíc, kdy raší duby“. Slova pocházejí z praslovanského *dǫbъ (dub) mající základ v indoevropském

Měsíc březen se honosí jarní rovnodenností kolem data 21. 03., kdy začíná vesna. České jméno „březen“ a ukrajinské berezenь je odvozeno od měsíce

Jméno měsíce únor se vyskytuje jen v češtině od 14. století, souvisí s praslovanským *nerti (nořiti se, unikati) pocházející z indoevropského kořene *nerH- (ponořiti se), snad s významem „táti“.

České slovo ze 14. století „leden“ má základ v praslovanském *ledъ s významem jednoduše „led“ a to i u Baltů a vypovídá o počasí,

Český název měsíce prosinec, má základ v praslovanském *prosinьcь (problesknutí), to jest, slunce probleskuje mezi mraky a toto slovo vychází od praindoevropského

A je tady opět, padá listí, je tu listopad. Pro mezinárodní jméno jedenáctého měsíce novembr zvolili Češi listopad, má zcela

Říjen pochází ze slova říjeti od říje (páření zvěře provázené charakteristickými zvuky) od staročeského řúti (řváti) a to od praslovanského